Proč jsem napsal tuto knihu?
Mladí lidé často zjišťují, že pravidla, která fungovala ve školách, najednou neplatí. Že se po nich nechce jen papouškování naučených definic či teoretické rozbory smyšlených situací.
Studenti a absolventi většinou chtějí poradit jak si najít dobré zaměstnání. I mé dcery se před časem dostaly do období, v němž se rozhodovaly o svých kariérách. Vedli jsme spolu dlouhé rozhovory, vyměňovali si názory. Občas jsme se i nechápali. Vzájemně jsme se přesvědčovali o svých zkušenostech. Zjistili jsme, že naše zkušenostní světy jsou odlišné. A odlišné jsou zejména tím, kde a jak se utvářeli a utvářejí. Mladí lidé jsou jistě otevření novým myšlenkám a hledají inspiraci pro svůj život nebo svůj úspěch. Otázkou ale zůstává to, jakou inspiraci každý z nás hledáme.
Čteme knihy Jacka Welche, Roberta Kiyosakiho nebo se zajímáme o všechno, co se týká Steva Jobse, Marka Zuckerberga nebo Billa Gatese? Inspirujeme se v časopisech Forbes nebo First Class? Čteme o superúspěšných lidech, s kterými se nemáme možnost potkat a inspiraci hledáme ve světě, který je pro většinu z mladých naprosto nedostižný, nepoznaný a nepochopitelný?
Možná je lepší uvědomit si, že i v přemíře médii nabízených celebrit a „celebrit“ žijí úspěšní lidé i velmi blízko nás. Že úspěchem nemusí být zařazení mezi 100 nejbohatších, ale také fakt, že jsme šťastní. Že žijeme takový život, jaký žít chceme.Zajímejme se proto o fungování těchto blízkých lidí. Snažme se s nimi seznámit. Povídejme si s nimi. Zjišťujme, co je naplňuje a cotrápí. Jaké problémy tito lidé řeší a hlavně jak svoje problémy řeší, jak přemýšlejí. I to nás může inspirovat. Snad proto, že jejich příběhům dokážeme snáze porozumět.
Mé dcery mají výhodu, že se mohly se zmíněnými úspěšnými lidmi potkávat už od raného dětství. Mnohým ředitelům nebo majitelům firem říkaly strejdo a rád jsem je nechával poslouchat mé debaty s těmito lidmi o životě, podnikání, obchodě. A mohly také část svých studií strávit v USA, Velké Británii nebo Jižní Korei.
Vždy, když někam odjížděly, dohodli jsme se, že vedle studia se budou zajímat právě o lidi. Jak se k sobě lidé chovají, čím se liší úspěšný člověk od méně úspěšného, jakou roli hraje osobnost člověka a jakou jeho sociální původ nebo postavení. Co je činí šťastnými.
Neodjížděly do zahraničí jen studovat.Odjížděly poznávat společnost.
Porovnávaly přístupy pedagogů, zamýšlely se nad tím, co jim škola dává a co naopak postrádají.
A přestože získaly zkušenosti z různých škol a vzdělávacích systémů, zjistili jsme, že školy neučí 4 důležité dovednosti:
- komunikaci vítězů
- sebekázeň vítězů
- proaktivitu vítězů
- víru, že můžeš vítězit
Když dcera Gabriela končila bakalářská studia, odměnil jsem ji. Nedostala žádnou hodnotnou věc. Mohla si pozvat svých 10 přátel na náročný tréninkový intenzivní třídenní kurz na téma „Co tě ve škole nenaučí.“
Ona i její kamarádi měli hovořit o svých snech a plánech. O tom, co už pro splnění svých snů udělali. A museli o tom mluvit před sebou, ale i před naprosto cizími lidmi, se kterými se měli teprve seznámit.Třeba tak, že je osloví na ulici, v obchodě nebo zazvoní přímo u nich doma. Museli je zaujmout, prodat jim svůj sen, stát se pro ně zajímavými.
I přes velmi nepříjemné pocity po zadání úkolu nakonec převládla obrovská euforie.Zvláště, když si Lucie přinesla od jedněch manželů snubní prstýnek, který jí darovali. Prý ať si na ně vzpomene a ať si splní svoje sny. Oni jej prý už nebudou potřebovat, protože za týden slaví zlatou svatbu a ten prstýnek jim pomohl prožít jejich sen o šťastném manželství. Asi je musela skutečně zaujmout.
Mladé lidi na kurzu nové poznatky a praktické zkušenosti silně namotivovaly. Bylo to pro ně „nakopnutí“, které jim umožnilo začít si řídit svoji kariéru.Posílili svoje sebevědomí a odhalili v sobě svá odhodlání nenechat se odradit nebo odmítnout. Najednou měli jasnější představu o tom, kam chtějí směřovat a jak toho dosáhnou. Změnili svůj přístup a myšlení. Naučili se vyhledávat příležitosti. A postupně si pak domluvili zajímavé praxe. Někteří se ještě vydali studovat do zahraničí. Čtyři z devíti absolventů podnikali ještě před dokončením VŠ, další uspěli na zajímavých postech ve firmách u nás i v zahraničí. Všichni našli uplatnění, ví, co chtějí a jdou si za tím. Všichni aktivně ovlivňují svoje kariéry vysněným směrem. Pravidelně se potkáváme a mne to dělá šťastným.
A protože chci, aby se mé zkušenosti a rady mohly dostat ke všem, a nejenom mladým lidem, rozhodl jsem napsat tuto knihu.
